Změna hranic mezi Srbskem a Kosovem může vyvolat novou válku Tisk

18. srpna 2018 / LeMond a PrvníZprávy



Mezi Bělehradem a Prištinou probíhají jednání o změně hranic, o výměně území, což může ale také spustit velké problémy na Balkáně.
Mohly by se na Balkáně opět změnit hranice? Dlouhodobě nepředstavitelné kvůli stabilitě v regionu rozervaném několika válkami v roce 1990, tato eventualita děsí mnoho evropských vlád.



Nečekaný návrat možného konfliktu způsobila dlouhá a choulostivá jednání mezi Srbskem a Kosovem. Hashim Thaçi, prezident této bývalé srbské oblasti, která získala nezávislost v roce 2008, veřejně prohlásil na začátku srpna, že „úpravy hranic“ by mohly být považovány za součást „mírového řešení se Srbskem.“

Tato výbušná myšlenka byla doposud vždy odmítána orgány Kosova, většinově albánsky mluvící země, ale kde žije i velká srbská menšina. Srbové jsou soustředěni na severu země, kolem rozděleného města Mitrovica, jsou stále chráněny orgány Bělehradu, který nikdy neuznal nezávislost Kosova. Tato nestabilní právní situace je hlavní překážkou jednání mezi oběma zeměmi. Severní Kosovo se stalo oblastí bezpráví, která se potýká s mafií a politickými vraždami: například v lednu byl na ulici zabit srbský opoziční politik.

Thaçi nabídl uspořádat referendum „s jediným řešením legitimovat přání Albánců, kteří tam žijí.“

Na překvapivé oznámení odpověděl srbský prezident Aleksandar Vučić , že „ území, kde nikdo neví, komu patří, je vždy zdrojem potenciálního konfliktu“.

Vučić a Thaçi se sejdou na začátku září v Bruselu k novému kolu jednání pod záštitou EU.
„Změny hranic, to je velké nebezpečí pro celý region,“ je znepokojený Pierre Mirel, bývalý komisař Evropské komise pro Balkán. Vyjádřil znepokojení nad potenciální „změnou hranic podle etnických principů“, ta je schopna infikovat sousední země, jako je Makedonie, Černá Hora a Bosna, kde nyní špatně   koexistujíe mnoho etnických menšin.

Spory a ostré výroky mezi Bělehradem a Prištinou nedávno proběhly kvůli prostoji při jednáních v Bruselu za zprostředkování EU, kde se stranám nedaří dosáhnout nové dohody.

V roce 1999 ozbrojená konfrontace albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády se srbskou armádou a policií vedla k bombardování Jugoslávie (tehdy tvořené Srbskem a Černou Horou) silami NATO. V březnu 2004 vyvolali kosovští Albánci pogromy, které vedly k masovému přesídlení Srbů z provincie a k ničení historických a kulturních památek. Kosovsko-albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost na Srbsku. Samozvanou republiku podpořily země EU, USA, a naopak nezískala uznání Srbska, Ruska, Číny, Izrael, Íránu, Španělska a řady dalších států. Odborníci tehdy varovali, že tento krok Západu povede k neblahým separatistickým snahám jako precedent.

Zdroj a zdroj


Související: 

Kosovo je útvar vzniklý krvavými zločiny na srbských obyvatelích

Miloš Zeman: Česká republika nikdy neměla uznat Kosovo!